MŮJ PŘÍBĚH
S keramikou jsem se seznámila, když mi bylo devatenáct. Stala jsem se prodavačkou v jednom obchůdku, kde byla i keramická dílna. Tehdy mi stačil jen pohled a dotek. Můj život se zcela změnil. Místo v obchůdku jsem trávila čas v dílně, musím říct, že jsem se na hlínu soustředila až do krve. :) Každý den po několik hodin a postupně jsem vytvářela různé tvary. Za pouhého půl roku jsem dokázala vytvořit výrobu pro celou dílnu.
Bylo to krásné období, na které vzpomínám s láskou. Naučila jsem se spoustu věcí a mnohé situace mi ovlivnily můj pohled na život.
Po několika letech jsem se vdala, porodila jsem syna a manžel mi v našem domečku postavil dílnu. Dílnička byla opravdu malinká. Pracovala jsem v noci, abych mohla trávit den se synem. Jak se moje podnikání rozrůstalo, dílna začalo být příliš malá. A tak nám moje práce opět změnila život a my se ocitli v naší milované stodole, kde mi manžel vybudoval nádhernou velkou dílnu. Mám tak dostatek prostoru na své tvoření a snění.
Miluji samotu a ticho, protože mi to pomáhá tvořit celé hodiny a mohu se soustředit jen na svoji tvorbu. Při tvoření nesmíte na hlínu příliš tlačit, neuspěcháte totiž vůbec nic. Hlína vás uklidní a naučí trpělivosti. Jinak nikdy nezískáte výrobek, který si přejete. Někdy jsem až příliš klidná, ale to je smyslem mé práce. Cítím vděčnost za všechno, co v životě mám. A pokud čtete tyto řádky, posílám vám ze své dílny co nejsrdečnější pozdravy.